giovedì 7 luglio 2016

Kde zakoupit elektronické knihy pro děti v češtině


   Já osobně mám raději knižky tištěné, ale už je nemám pomalu kam dávat a taky dost váží v kufru. Proto začínám uvažovat o výhodách elektronických knih.


  Jestli se do Čech jen tak nedostanete a rádi byste dětem sehnali nějaké čtení v českém jazyce, i pro vás by mohly být elektronické knihy řešením.

Našla jsem několik tipů, kde lze dětskou elektronickou knihu zakoupit:

www.databook.cz/e-knihy-pro-deti/pohadky
www.palmknihy.cz/elektronicke-knihy/beletrie-pro-deti-a-mladez
www.ereading.cz/cs/zanry-eknih/76/beletrie-pro-deti
eknihyjedou.cz/pohadky
rajknih.cz
www.ebux.cz/deti_mladez
www.kosmas.cz
beletris.cz/e-shop/59-pro-deti-a-mladez

  Ceny jsou velmi rozdílné. Někteří prodejci prodávají elektronické knihy mnohem levněji než knihy tištěné, jiní je mají skoro za stejnou cenu. Každý podle své obchodní politiky. Ani nabídka titutů není tak bohatá, jako na trhu s tištěnými knihami, ale i sympatické pěkné čtění se dá určitě najít.

  Existují i projekty, díky nimž si elektronickou knihu, nebo text můžete stáhnout zdarma. Například MĚSTSKÁ KNIHOVNA V PRAZE vydala klasické české pohádky a spoustu dalšího čtení. Pro menší děti nejsou sice tyto texty zábavné, protože v nich chybí obrázky, ale pokud vás, nebo vaše děti baví kreslit, můžete si k textu  illustrace sami vytvořit, nebo dohledat nějaké obrázky na internetu apod.

Odkaz zde:
mlp.cz/cz/projekty/on-line-projekty/pohadky/

KNIHY-ZDARMA -Henych-Jiri-Vsemoudre-pohadky-pro-prince-a-princezny

Přeji hezké prázdninové čtení

M.

mercoledì 29 giugno 2016

O dvojjazyčné výchově

  Můj blog se věnuje především povídání o naší dvojjazyčné výchově. O tom co s dětmi všechno děláme a jak, aby jsme si co nejvíc, i v Itálii kde žijeme, povídali česky. 

   Když byly děti malé mělo to svá úskalí, ale bylo výhodou, že do tří let nechodily do žádné školky. Každý den jsme chodili do parku, aby si měly možnost hrát si i s jinými, italsky mluvícími dětmi, ale jinak většinu času trávily mé děti se mnou, což byla výhoda, které jsem se snažila využít na maximum. Období do tří let věku považuji pro dvojjazyčnost mých dětí za velmi zásadní. Vytvořili jsme pevnou půdu pro další rozvíjení obou jazyků.

  Ze začátku pro mne nebylo snadné mluvit s dětmi česky v Itálii na veřejnosti. Hlavně v době,  kdy můj první syn ještě nemluvil. Někdy vyvolalo mé mluvení v češtině příjemné, někdy naopak nepříjemné reakce okolí a mnohdy jsem se cítila izolovaně od okolí. Postupně jsem si zvykla a nepříjemné pocity, plynoucí z toho, že je člověk jiný, jsem překonala. Dospěla jsem k názoru, že okolí si může myslet cokoliv. Například to, že se neumím přizpůsobit. Co člověk to názor. Nechala jsem každého, ať se vyrovná s tím co si o mně myslí sám. Naši přátelé nás chápou a podporují nás.

  Nejsem sama kdo zažil i nepříjemné pocity. Mluvila jsem s hodně lidmi ve stejné situaci a mnoho rodičů tyto pocity překonat nedokáže a na veřejnosti raději na své děti mluví jenom ve většinovém jazyce. Někteří mají i ten názor, že je neslušné, mluvit na dítě jazykem, kterému okolí nerozumí. Já osobně si nemyslím, že by to bylo neslušné. Obvzlášt ve chvíli kdy mluvíte pouze na vaše dítě a není potřeba, aby paní sousedka rozuměla. V tu chvíli by totiž mohlo platit i to, že není slušné poslouchat rozhovory druhých a není tedy opodstatněné, aby všichni slyšeli, že si má vaše dítko utřít nos a podobně. Pokud ovšem je třeba, aby nám okolí rozumělo, je slušné přeložit a vysvětlit, o čem jste si povídali a v takových chvílích už se pak dvojjazyčná výchova trochu komplikuje. A o tom to je. Je to komplikované.

  Hodně  mi pomohlo, když  děti začaly mluvit a naše čeština se mohla začít pěkně rozvíjet.

  S nástupem do školky začalo naše další období, italština se přidala na plno. Bohužel hned na začátku jsme měli smůlu na paní učitelky, které neměly pochopení. V tom období sehrálo velikou roli mé velmi silné přesvědčení o tom, jak chci aby děti vyrůstaly. Přesvědčení, že je správné, aby mluvily oběma jazyky. Uvědomila jsem si, že český jazyk jim mohu předat jenom já a musím vytrvat. Proto jsem se nenechala odradit. Můj starší syn v tom období zažil i posměch spolužáků, což mě velmi překvapilo u takhle malých dětí, ale byl to bohužel vliv přístupu učitelek ve školce. Neměl tak dobře rozvinutou italštinu jako jiní italští spolužáci, ale byla to jen otázka času, kdy je dožene. Jeho italština se velmi rozvinula v první třídě a dnes v jeho devíti letech plně dohnal v italském jazyce své vrstevníky.

 Pro mladšího syna jsem  s nástupem do školky hledala vhodnější prostředí a měli jsme štěstí. Paní učitelka byla výborná, měla veliké pochopení. Její porozumění pramenilo i z toho, že sama žila deset let svého života mimo svou vlast. Byl to jak se říká "náš člověk". Dětem se velmi věnovala a můj mladší syn i já jsme mohli vklidu mluvit naším jazykem i v její přítomnosti.

  Ze strany maminek jsem také nezažila žádné nepochopení, i když jsem se setkala s názorem typu :  “ Takový jazyk jako je čeština, kde ho využijete, jenom tam ne ? /Myšleno v Čechách/ Jo kdyby to byla Angličtina!” K tomu bych jen dodala, že ani s angličtinou by moje děti neunikly potížím. Zrovna nedávno jsem mluvila s jednou maminkou u nichž doma se mluví anglicky. Je to italka, která si vzala angličana. Synek také mluví oběma jazyky. Říkala mi, že se mu děti v první třídě vysmívají a bude si  muset promluvit s paní učitelkou.

   My,  jak jsem už říkala, jsme měli potíže jenom v první školce. Ve škole jsem učitelky upozornila rovnou a stále jim opakuji, že děti jsou dvojjazyčné. Nečekám z toho žádnou výhodu, spíš jenom pochopení.

    Se školou už bohužel nemám tolik času ani prostoru, abych se mohla dětěm věnovat jako dřív. Velikým štěstím pro nás je projekt “Česká škola bez hranic” kde v sobotu můžeme studovat češtinu a být v českém kolektivu. Školní rok je náročný a na společné rodinné zážitky je čím dál méně času.

  K našim nejčastějším společným aktivitám během školního roku patří učení a úkoly. Škola nás zaměstnává a společné domácí tvořivosti notně ubylo. Proto se snažím udržet každý den alespon’ chvilku před spaním společnému čtení. Čtu české knížky a časopisy a děti mají naše společné čtení opravdu rády. Je to chvíle, která patří jenom nám a můžeme si spolu i popovídat. Pokud je více času, přečtu něco delšího, když se úkoly protáhly a nestíháme, sáhnu třeba po Ladovi a přečtu dvě tři říkanky.

 Čteme všechny možné knížky. Některé jsme si přivezli z Čech, další si půjčujeme v české knihovničce v Římě a nějaká vyprávění jsem napsala pro mé děti sama. Moje první knížka se mým dětem velmi líbila a rozhodla jsem se  ji vydat knižně, aby jsme se k ní mohli vracet a prohlížet si třeba jen obrázky bez toho, že by se poškodily. Vyjde v létě a už se na ní společně těšíme.

  Pravidelné společné čtení s dětmi je velmi zásadním bodem ve dvojjazyčné výchově a všem ho doporučuji. Pokud není čas na společné zážitky i pět minut denně, jedna malá říkanka, má pro rozvoj jazyka smysl.

 Přeji hodně sil a úspěchů všem rodičům, kteří to nevzdali a učí své děti češtinu i za hranicemi naší krásné země.


M.


martedì 9 febbraio 2016

Rok 2016 - 700 let výročí narození Karla IV


BAJAJA A SPOL.

Už jsem to myslím psala několikrát, nebo jsem na to minimálně několikrát myslela.. Naši češtinu zachran'ují české pohádky. Nedávno jsem si zavolala na pomoc dokonce i prince Bajaju.
Kluci se nemohli shodnout na jaký film budou koukat, jestli na Piraty z Karibiku, nebo na Madagaskar /v italštině samozřejmě/ a tak jsem vybrala já. Hromádku českých pohádek. Na Bajajovi jsme se shodli všichni......teda já jsem chtěla radši princeznu se zlatou hvězdou, ale ustoupila jsem chlapské přesile. Princezny jsou spiš pro holky.
Tentokrát jsem se dívala s dětmi pěkně poctivě na celou pohádku a byl to pro nás pro všechny moc pěkný zážitek. Trošku jsme si při koukání i povídali o tom, kdo je to slepá bába, co je to štěstí a taky že drak není udělaný na počítači, ale  filmaři museli vyrobit figurínu a není se čeho bát. Povím vám, že loupežný rytíř byl pěkný hajzl , tedy nezlobte se na mě, ale tohle pojmenování bylo nejvýstižnější /PARDON/ 
Škoda jen, že tatínek kluků je na tom s češtinou stále na čtýru. Neví totiž o co přichází !!!!!

M.

domenica 3 maggio 2015

HRAJEME SI NA MINIONS

Když se hra povede, je to baječně strávený čas s dětmi a úplně nejlepší je, když si celou tu hru, děti sami vymyslí. Zrovna takhle se nám to jedno letošní březnové odpoledne podařilo : 


Tat¨ka nám koupil nové sán'ky. 


 Přišly ve veliké krabici a taková veliká krabice je hned zajímavý námět na hru.

Napřed si do ní samozřejmě vlezete!

Pak jsou vidět jenom nožičky a je to vážně srandovní.














 Od toho okamžiku nechybí krok k tomu, abyste té krabici dali konkrétní tvář. Děti si pustily film "Cattivissimo me" v českém překladu "Já Padouch" a bylo to jasné.



"Uděláme si - Miniona."


A co bylo úplně nejlepší, že nám zrovna přes skype zavolala kamarádka Míša z Čech, se svými dětmi, a mohli jsme jim naší přácičku hned ukázat:)




M.

EPILOG:

S Minionem děti blbly celý týden, dokud se krabice úplně nerozpadla!



LETOŠNÍ VELIKONOCE VE STYLU BIG BANG




 Autor F. napsal voskem na vajíčko  nápis "Big Bag", ale měl v úmyslu ve skutečnosti napsat : "Big bang", nebo-li "Velký třesk". V angličtině máme zatím mezery....každopádně jde o nápad, ten byl opravdu třeskutý :)


A na pečení jsme se taky vyřádili !


Teda hlavně já......:)

M.

giovedì 29 gennaio 2015

HURVÍNEK JE NÁŠ NEJLEPŠÍ ČESKÝ KAMARÁD



Hurvínka jsme objevili skoro až náhodou. Mě přišel spíš jako nostalgická vzpomínka mého mládí, která dnešní děti nemusí až tak zajímat, a nějak jsem Hurvajsovi nevěnovala příliš velkou pozornost. Jediné co jsem provedla, že jsem vyndala všechna poslechová CD zakoupená mojí mamkou, naší babičkou, z kufru, a položila je na poličku k CD přehrávači.

Nedošla mi jedna jediná podstatná Hurvínkova charakteristika. Hurvínek nestárne jako my.

On totiž Hurvínek mládne !!!! Cháchá :)

Moje děti na to přišly a hned se s Hurvínkem skamarádily.

Já už to ted' taky vím, a můžu vám na něj něco prozradit : Hurvajs má nejradši televizi, počítačové hry a kino. Školu zvládá s přehledem, přílišné starosti si s ní nedělá a za to, že je poslední ve třídě, může jen fakt, že je jich tam málo. Kdyby jich nebylo 30 žáčků, ale 60, byl by přeci v pěkném průměru!  Zkrátka není to žádný šprt. A ani nějaké domácí úkoly ho samozřejmě netrápí. Zato Máničku chuděrku docela potrápí, když si z ní dělá šoufky, ale jinak je to dobrák od kosti a nápady jen hýří. A pomůže kde může.

Objednala jsem si, jak už jsem psala minule, v internetovém obchodě www.hurvinek.eu celou sadu povídání o historických výletech. Obchod mi jej ochotně zaslal i do zahraničí. Je pravda, že jsme nedočkavě čekali tři týdny, ale nakonec balíček došel vpořádku a díky elektronickému sledování zásilky, jsme byli také o malinko klidnější. Hurvajs ležel deset dní na centrální poště v Římě a jistě se mu tam tak zalíbilo, že si chtěl místo řádně prozkoumat. 


Minulost je nuda ! Ale ne s Hurvínkem!

Hurvínek se několikrát, při svých výletech za pomoci kouzelné flétny, dostane do minulosti. Setká se s Marií Terezií, s Babičkou od Boženy Němcové, s císařem Rudolfem II, s Jiřím z Poděbrad, s Mozartem. Setká se s Luxemburky a Přemyslovci a než tam všude dojede, ještě stíhá nákupní centrum s paní Kateřinou, řečenou Bábinkou, a páreček s panem Spejblem v restauraci pod hradem.

Já jsem Hurvajsovi moc vděčná. Pomáhá mi kluky /8 a 5,5/ uspat, pomáhá mi se vstáváním, a ještě se s nimi učí český dějepis a český jazyk. Lepšího kámoše bych pro ně momentálně  jen těžko tady v okolí hledala. 

M.

martedì 16 dicembre 2014

NEUSNOUT NA VAVŘÍNECH / 8 a 5,5 let /

 

Nějaké vavřínky jsme za minulý rok dostali. České vysvědčení s jedničkou z českého jazyka dostal F /8/ po závěrečné zkoušce na konci školního roku. Pochvaly od rodiny, přátel, kamarádů a známých na našich prázdninách v České Republice. Kluci mluvili a mluvili, někdy do toho i mezi sebou italsky, ale mluvili hodně a pořád a všude. Skoro jakoby to byli malí italové. Jen s tím rozdílem, že mluvili česky. Děda se taky někdy divil jak je možné, že pořád žvaní.
   Moc pěkné bylo, a to jsem se musela smát, když jsme byli na festivale pouličního divadla v Táboře a při představení klaun Bilbo používal italská slovíčka, aby bylo představení zábavnější.  F. mu řekl česky, "Já jsem tomu rozuměl, já jsem totiž italskej", a klaun se na něj tak zvláštně podíval a říká: "NOOOOO to je na tobě vidět!" a jistě si myslel svoje. No bylo to pěkný. A vůbec se nám celý festival moc líbil a příští rok chceme jít zase znovu.
  Ted ale už dávno nejsou prázdniny a zase musíme pracovat. Děti ve škole studují italštinu, která je všude kolem a jak plyne čas i já mluvím s hodně lidmi jen italsky a naše čeština už je zase utiskovaná a na ustupu.
 Hodně důležitá je pro nás česká škola, i když vsávat ještě v sobotu a celé sobotní dopoledne se uči,t zas tak zábavné není. Hlavně pro F, který chodí už do druhé třídy. A jenom česká škola sama o sobě nestačí, stejně jako nestačím já sama. Škola pomáhá mě a já zase jí.
   G. /5,5/je zatím ve školce a tam ho to baví. Se mnou ale poslední dobou opět moc mluvit česky nechce. Hlavně když mi vypráví něco co už předtím probíral s bráchou, nebo se svými kamarády italsky. Snažim se ho někdy trochu nutit at' mi to poví česky, ale tahle metoda mi na něj moc nefunguje. Opakuji tedy co mi řekl znovu v češtině, ale  za chvilku je otrávený a přestane mi vyprávět uplně, což není zrovna moc dobré. Cítí můj nátlak a blokne se.
 Co mi stále zbývá a co mají oba rádi je večerní čtení a poslouchání pohádky potmě z CD těsně před usnutím. Babička nám poslala k vánocům řasopisy ABC a Sluníčko a ty je velmi zajímají. Vytáhli jsme znova  všechny časopisy z minulých let a v posledních dnech je stále pročítáme dokola. G. moc bavi dětský komiks Líza a Pupík ze Sluníčka. Už zná všechny co máme nazpamět a stejně je po mě chce číst stále dokola. A to bych řekla, že je to správné učení jazyka - Dělat společně něco, co nás baví. 
   Stále se snažím hledat něco nového, co děti zaujme a co je bude bavit a při tom se jim prohloubí slovní zásoba. F/8/se poslední dobou ptá i na méně obvyklá slovíčka. Tak bezprostředně jak je slyší, třeba v pohádce, a chce vědět co znamenají. To je výborné. Babička nám v létě koupila, kromě všech dalších knih a cd, i CD "Hurvínek o Popelce". Myslela jsem si, že to bude náročnější poslech, ale "vida jeho" Hurvínek kluky hodně zaujal. Po uvaze jsem jim objednala přes stránky hurvinek. cz cely komplet 7-mi CD historické výlety Hurvínka do minulosti. Trošku tím poslechem začneme i s dějepisem. Jen aby mi balíček došel vpořádku. Už by měl podle online sledování zásilky ležet u nás na poště - doufejme!

M.